Spasen nenávistí Lyrics

(Theosis)

Lože jsem si ustlal v tmách
A udusil zde naději
V černotu svou mysl stáhnul
Aby Ďábel mohl vstoupit

Ten co mu stále křivdí svět a přece světu skrytě vládne
Strážce moudra z hlubin světa skrytého
Jeho činy dávno už mi uhranuly

Říkal jsem si, jak poučit se z chyb
Co činí mojí bližní
Tak studoval jsem Smrt a její taje
Ať ji mohu hlásat všem

Tak sestoupil jsem ve stav klidu,
Co dříve znali jenom svatí
Teď již Kristu podobný jsem

V místě lebek přijmu osud
Že souzeno mi je stát se vrahem
Co konec věků přináší

Já láskou k Ďáblu opilý jsem
Když modlitbu pronáší
Kéž pouhý zmar je to jediné
Co nabídne Vám svoji náruč
Kéž zhasne světlo vašich duší
A vaše zraky prohlédnou
Prázdný smysl svého bezživotí

(Redemptio)

Prostoupen vyšší formou vědomí
Již vidím lidstvo jako Fausta
Co podřídilo duši ideálu otroka

Svázaní masem, mateni city
Potrava znuděných bohů výše
Poddaní v službách narkoteologů

Ve víru sil a plánu Jiných
Zmítá se člověk nemohoucí
Daruji mu, ve své lásce, dar jediný
Co navěky jej vysvobodí z iluzí (jenž utkal si on sám)

Všemocná je esence mojí spásné černoty
Tou zahalím ten váš svět, ať jste ze jha vyvázáni
V horečkách a bolestech, v zoufalství a smutku
Duše dojde prohlédnutí a zůstane mrtva.

A tak jedné temné noci
Černý otec skrze syna
Spojil živé s neživoucím
Hle! Na krásu bytí bez bytostí

Světlo bylo pohlceno
Uhašen je plamen, co vrhal stíny
V míru Smrti člověk přetrvá
Z hlubin hrobu nezvedne jej žáden Logos

- Dokonáno jest -